grosseamboss

Kovadlina se skládá z těla s patkou, ocelové dráhy, kulatého kužele a čtvercového (pyramidového) rohu. Přední plocha se nazývá hruď (prsa), zadní plocha je záď. Ke straně hrudi lze také připevnit kompresní nástavec??? Na povrchu dráhy je čtvercový a často také kulatý otvor, který slouží k držení matric, rohů atd. Hmotnost kovadliny se pohybuje mezi 150 až 200 kg, v závislosti na její velikosti. Kovadlina musí být nastavena tak, aby kovář stojící za ní měl v levé ruce kulatý roh. Kovadlina je umístěna na dřevěném bloku nebo litinovém zvonu (základně), která je naplněna pískem, štěrkem nebo sutí. Tato základna, jejíž váha je asi 300 kg (nevyplněná), tlumí zvuk a umožňuje podle potřeby změnit její umístění. Výhodou zvonu je prohlubeň na horní ploše sloužící jako tuková nádoba??? Kovadlina je připevněna ke zvonu pomocí dřevěných klínů. V armádě jsou používány standartně malé přenosné kovadliny o váze 30kg s odpovídajícími dřevěnými kovadlinovými bloky. Další běžná armádní kovadlina je specifická u horských jednotek.

Jak uvádí text letáku, kovadliny od tohoto výrobce byly vyráběny inovativní technologií. Co na nich bylo jiného? Staré kovadliny byly vyráběny čistě kovářskými technikami. Vyráběly se buď vykováním z jednoho kusu oceli, nebo postupným svařováním jednotlivě vykovaných dílů. S&S však přišel s kovadlinami vyráběnými kombinací kovářských a slévárenských dovedností. Tělo kovadliny bylo odléváno z kujné nízkouhlíkové oceli. Na horní část tohoto odlitku se potom kovářským způsobem přivařila pracovní plocha "dráha" z nástrojové oceli. Takto se zjednodušila výroba po stránce časové, technologické i cenové. Dokonce tím bylo odstraněno riziko prasknutí těla svařované kovadliny ve svaru. Jednoduše řečeno, revoluce ve výrobě kovadlin.